+420 606878954
lemonwide.jpg
Vítejte!
Dobrý den, vítám vás na mojí internetové stránce. Jedná se o tématicky všestrannou stránku ve které vám představuji svůj vlastní svět. Svůj web stále vylepšuji a obohacuji
Josef Dvořák

Ondřejská 118/18

360 01 Karlovy Vary

Telefon: + 420 606878954

Mail: josefdvorak18111983@seznam.cz 
 
Blahodárná dechová cvičení pro čistou hlavu i dobrý spánek
Není to psychiatrická nemocnice ale koncentrační tábor
V této léčebně jsem byl ve svých dvanácti letech od 11. 3 do 28. 6. 1996, což je sice doba od dnešní vzdálená, ale jedná se o známá devadesátá léta a poukazuje, že i sedm let po revoluci si toto zařízení zachovalo komunistické srdce a řadů rysů komunistické krutosti v psychiatrických zařízeních a ústavech pro duševně nemocné.

Dnes je mi 37 let a velice dobře si pamatuji toto dětské peklo. Dětem tam bylo dáváno najevo, že s psychickým zdravím zdravím ztratili svobodu a se svobodou i důstojnost a lásku. Od prvního dne pacient přestal být člověkem a stával se bezhodnotnou zbytečností. Tam si s dětmi dělali co chtěli, tam vůbec nemají snahu, aby děti byly zase v pořádku. Nenávist a zloba na všechny děti bez rozdílu tam byla běžná. Lékaři s pacienty nekomunikovali o tom, co dětem podávají a jak se jejich léčení vyvíjí. Při psaní dopisů nám byl obsah kontrolován takže jsme ani nemohli nic nikomu vytknout. Stačilo napsat „necítím se tu dobře“ a hned se urazily a byly hodně ošklivé.

Nemalé potíže byly také když se něco nepovedlo na sto procent nebo když šlo něco pomaleji, to křičeli sprostá slova, ponižovali a někdy i fyzicky útočili a aplikovali léky či injekci. Výraz primářky MUDr Jany Holendové, která v ten čas vedla oddělení B7 a téměř všech sester, intenzivně připomínal výraz klekánic, polednic a jiných takových negativních mystických bytostí. Akorát s tím, že primářka na rozdíl od klekánice byla zákeřná a pouze nestrašila, ale zcela vědomě dětem lámala a někdy i paralyzovala duše.

Na pokojích nás bylo po deseti. Terapie probíhala jen jednou týdně. Koupat jsme se mohli třikrát týdně. Dopoledne jsme chodili ven a odpoledne nás posadili před televizi. Celkově se nám moc nevěnovali, šlo spíš o uplatňování moci.

Závěrem bych chtěl říci, že ani dospělý člověk, natož dítě, které už tak má křehkou duši se v podmínkách jaké tehdy měli neměl téměř nikdo šanci se vzpamatovat, srovnat a duševně zlepšit. Naopak i mě tam málem rozpuštěním duše odeslali na onen svět.
images (12).jpg
stažený soubor (3).jpg
stažený soubor (4).jpg
Lovecký zámek Moritzburg
Lovecký zámek Moritzburg (kterému se přezdívá Perla saského baroka) leží ve vesnici Moritzburg v Sasku (Německo), asi 14 km severozápadně od Drážďan. Zámek založil vévoda Mořic Saský, ale současnou barokní podobu získal za vlády saského kurfiřta a polského krále Augusta Silného podle návrhu Matthäuse Daniela Pöppelmanna.
Zámek obsahuje rozsáhlé sbírky loveckých trofejí, ale také čínského, japonského a míšeňského porcelánu. Je zde také umístěna tzv. Federzimmer (péřová místnost), ložnice Augusta Silného, s ložním zařízením vytvořeným z mnoha per exotických ptáků.
Na tomto zámku se natáčela známá pohádka Tři oříšky pro Popelku.

Původní stavbu si nechal postavit vévoda Mořic Saský v letech 1542–1546 jako lovecký zámek v renesančním stylu na vrcholu žulové hory v bažinaté dolině.

V letech 1661–1672, za vlády kurfiřta Jana Jiřího II., byla k zámku přistavěna kaple podle návrhu Wolfa Caspara von Klengela. Kaple obsahuje pískovcovou a štukovou výzdobu, nástropní malby, oltář a lóži pro saského panovníka. Tato původně luteránská kaple začala sloužit ke konání katolických bohoslužeb v roce 1699, dva roky po konverzi Augusta Silného ke katolictví.

Za vlády Fridricha Augusta Silného také došlo k výrazné proměně exteriérů a okolí zámku. Dvorní architekt Matthäus Daniel Pöppelmann vypracoval návrh na přestavbu loveckého zámečku v barokním stylu, v jejímž rámci pak byly původní čtyři bašty zvýšeny, přestavěny na rohové věže a propojeny s renesančním zámečkem, čímž byla vytvořena současná charakteristická podoba. Také byl zřízen nový park a Zámecký rybník, v jehož středu leží ostrov se zámkem. Rekonstrukce skončila v roce 1733, kdy zemřel August Silný.

Od roku 1933 využíval areál princ Arnošt Jindřich Saský jako svoje sídlo a zřídil zde i prostory pro oficiální návštěvy. V roce 1945 byl zámek Wettinům vyvlastněn.
Rokokový Fasanenschlösschen
Další stavby byly postaveny u Dolního velkého rybníka asi 2500 m od vlastního zámku. Ještě za Augusta Silného byl postaven jednopatrový pavilón. Význačná přestavba této části parku však proběhla za Augustova vnuka, kurfiřta Fridricha Augusta III. na sklonku 18. století. Pod vedením architekta Johanna Daniela Shadeho došlo mezi lety 1770–1776 k rozšíření jednopatrového pavilonu na dvoupatrový rokokový Fasanenschlösschen (bažantí zámeček) v čínském stylu, který se stal centrem velké bažantnice. Dále byl na rybníku postaven přístav s molem a majákem a ubytovací prostory pro saského ministra umění Camilla Marcoliniho.[1] Součástí komplexu je i barokní, až rokoková stavba Venušiny studny. Krom toho zde byly postaveny budovy na uskladnění ptačích sítí nebo dvorní kuchyně.
Luftbild_Schloss_Moritzburg_2014-03-29_1_0.jpg
stažený soubor (11).jpg
Moritzburg-Castle-1.jpg
images (1).jpg
Name
Email
Comment
Or visit this link or this one