+420 606878954
lemonwide.jpg
Vítejte!
Dobrý den, vítám vás na mojí internetové stránce. Jedná se o tématicky všestrannou stránku ve které vám představuji svůj vlastní svět. Svůj web stále vylepšuji a obohacuji
Josef Dvořák

Ondřejská 118/18

360 01 Karlovy Vary

Telefon: + 420 606878954

Mail: josefdvorak18111983@seznam.cz 
 
Blahodárná dechová cvičení pro čistou hlavu i dobrý spánek
Není to psychiatrická nemocnice ale koncentrační tábor
V této léčebně jsem byl ve svých dvanácti letech od 11. 3 do 28. 6. 1996, což je sice doba od dnešní vzdálená, ale jedná se o známá devadesátá léta a poukazuje, že i sedm let po revoluci si toto zařízení zachovalo komunistické srdce a řadů rysů komunistické krutosti v psychiatrických zařízeních a ústavech pro duševně nemocné.

Dnes je mi 37 let a velice dobře si pamatuji toto dětské peklo. Dětem tam bylo dáváno najevo, že s psychickým zdravím zdravím ztratili svobodu a se svobodou i důstojnost a lásku. Od prvního dne pacient přestal být člověkem a stával se bezhodnotnou zbytečností. Tam si s dětmi dělali co chtěli, tam vůbec nemají snahu, aby děti byly zase v pořádku. Nenávist a zloba na všechny děti bez rozdílu tam byla běžná. Lékaři s pacienty nekomunikovali o tom, co dětem podávají a jak se jejich léčení vyvíjí. Při psaní dopisů nám byl obsah kontrolován takže jsme ani nemohli nic nikomu vytknout. Stačilo napsat „necítím se tu dobře“ a hned se urazily a byly hodně ošklivé.

Nemalé potíže byly také když se něco nepovedlo na sto procent nebo když šlo něco pomaleji, to křičeli sprostá slova, ponižovali a někdy i fyzicky útočili a aplikovali léky či injekci. Výraz primářky MUDr Jany Holendové, která v ten čas vedla oddělení B7 a téměř všech sester, intenzivně připomínal výraz klekánic, polednic a jiných takových negativních mystických bytostí. Akorát s tím, že primářka na rozdíl od klekánice byla zákeřná a pouze nestrašila, ale zcela vědomě dětem lámala a někdy i paralyzovala duše.

Na pokojích nás bylo po deseti. Terapie probíhala jen jednou týdně. Koupat jsme se mohli třikrát týdně. Dopoledne jsme chodili ven a odpoledne nás posadili před televizi. Celkově se nám moc nevěnovali, šlo spíš o uplatňování moci.

Závěrem bych chtěl říci, že ani dospělý člověk, natož dítě, které už tak má křehkou duši se v podmínkách jaké tehdy měli neměl téměř nikdo šanci se vzpamatovat, srovnat a duševně zlepšit. Naopak i mě tam málem rozpuštěním duše odeslali na onen svět.
images (12).jpg
stažený soubor (3).jpg
stažený soubor (4).jpg

Obnovení Rakouska - Uherska

Rakousko-Uhersko jsme neměli bourat. 10 věcí, které by dnes byly lepší.

Historie samozřejmě nezná kdyby, ale zamyslet se nad nimi můžeme. Co by se tedy stalo, kdyby nevzniklo Československo?

Nedošlo by k Mnichovské dohodě, okupaci Československa, protektorátu a ani k druhé světové válce, protože na silnou středoevropskou monarchii by si Hitler netroufl. Nedošlo by ani k druhé světové válce, a pokud přece jen ano, tak s jiným průběhem i výsledkem.
 

Nekonala by se Jaltské konference, kde se rozhodlo, že značná část Evropy připadne do sféry vlivu SSSR, tedy komunistů.

V roce 1946 by ve volbách nezvítězili komunisté, a tudíž by se nekonal vítězný únor 1948.
 
Naše hospodářství by dál pokračovalo normální kapitalistickou cestou, žádné znárodňování průmyslu a kolektivizace zemědělství ani měnová reforma v roce 1953. Prosperovalo by i pohraničí, kde by nestihlo vysídlení Čechů v roce 1938 a Němců v roce 1945.
 
V emigrační vlně po roce 1948 by neodešla řada lidí do ciziny. Nikdo by nebyl zabit ani mučen v politických procesech, nevznikly by pracovní tábory. Politická perzekuce by nepostihla statisíce, možná miliony, našich lidí.
 
Nedošlo by, pochopitelně, k událostem roku 1968, sovětské okupaci ani normalizaci a další emigrační vlně.
 
Nestrádali bychom ani národnostně. Rakousko-Uhersko by se po první světové válce transformovalo do podoby federace, v níž by historické země Koruny české měly rovnoprávné postavení s ostatními zeměmi Rakouska-Uherska. Hlavním městem by zůstala Vídeň, patřily by nám i Alpy a Jadran.
 
Se zbytkem Evropy bychom se potkali v rámci Evropské unie. Naše současná životní úroveň by byla srovnatelná přinejmenším s životní úrovní v současném Rakousku. Většina z nás by kromě češtiny ovládala němčinu na úrovní rodilého mluvčího, přičemž s němčinou by se nepojily žádné negativní konotace. Místo ruštiny bychom se ve škole učili angličtinu, v níž bychom pak byli schopni efektivně komunikovat a spolupracovat se zbytkem světa.
 
V čele našeho státu, územně rozsáhlé a ekonomicky prosperující konstituční monarchie by místo prezidenta stál příslušník či příslušnice panovnická dynastie srovnatelná s britskou královskou rodinou. A, poněkud úsměvně, prince a princezny bychom neměli jen v pohádkách.
 
 
Pixabay.jpg
TripAdvisor.jpg
coat-of-arms-5548549_960_720.jpg
Name
Email
Comment
Or visit this link or this one