Za Festivalovým a kongresovým centrem na nábřeží Bregenzu narazíte na mohutné hlediště pod širým nebem pro 7000 lidí. Stojí na břehu jezeru a je kupodivu obrácené směrem k němu. Před ním totiž plave plošina originální jezerní scény (Seebühne). Něco takového jinde hned tak neuvidíte. Je to minimálně evropský unikát. Před pár roky jsem tu zhlédl operu o básníkovi Andrém Chénierovi a bouřlivých časech velké francouzské revoluce. I když operám neholduji, tahle mě dostala. Byla to velkolepá show s výpravnými kostýmy, ale také s impozantními, a navíc pohyblivými kulisami ovládanými hydraulikou. Objevili se v ní akrobaté, skokani do vody a lodě, které za zvuků hudby pluly po vodě před jevištěm. Ve vzduchu se vznášeli andělé, oběšenci i hrdinové. Ale nebyla to povrchní podívaná vypočítaná pouze na efekt. Bylo to svérázné představení se spoustu symbolických významů. Prostě show i zážitek. Repertoár tu každé dva roky obměňují. Pokud do Seebühne seženete lístky, určitě ji navštivte.
Hned vedle jezerní scény je nábřežní promenáda. Nejvíc živo na ní bývá v pátek večer a o víkendech. Lidé sem přijíždějí na procházky, pobavit se, a dát si nejrůznější dobroty. Některé tu nabízejí i ve stáncích. Počítejte ale s tím, že v centru nemůžete parkovat s autem na ulici, jinak riskujete vysokou pokutu. Musíte zajet na placené parkoviště, na kterém můžete hledat volné místo docela obtížně.
Ti, kteří se budou chtít v teplých letních dnech v centru na nábřeží vykoupat, se nemusejí obávat znečištěné vody, s kterou se někdy setkávají v blízkosti větších měst. Obce kolem jezera ji přísně hlídají, protože ji využívají jako kvalitní zdroj pitné vody.
Ale s žádným teplým kafíčkem nepočítejte. Teplota vody se v létě pohybuje mezi 19 až 23 stupni Celsia. Jezero je totiž hluboké a bouře i změny počasí promíchávají teplejší vodu z povrchu s tou studenější z hlubších vrstev jezera. A to je místy hluboké přes 250 metrů. Proto si spousta lidí zajde radši zaplavat do teplejších venkovních bazénů.
Na promenádě můžete v létě potkat také lidi, kteří si na lavičce, na podušce nebo v houpací síti čtou knížku. Půjčili si jí z improvizované knihovny na chodníku. Tuto akci vymyslelo a organizuje město, které se snaží podpořit čtení knih.
Z přístavu hned vedle promenády jezdí výletní lodě do různých měst. Do středověkého a krásně zachovalého německého Lindau, které leží na ostrově, hned přes zátoku a také do Kostnice, do Meersburgu, na ostrovy Mainau nebo Reichenau a na další místa.
Ve městě se nacházejí originální stavby špičkových architektů
Ačkoliv má samotný Bregenz jenom 29 000 obyvatel, a proti Praze je to trpaslík, pokud jde o zajímavou moderní architekturu, strčí ji s přehledem do kapsy. Stačí pokračovat od Seebühne po nábřeží na východ. Budovu Domu umění (Kunsthaus), kterou projektoval švýcarský architekt Peter Zumthor, určitě nepřehlédnete. Je obložená skleněnými panely s matným povrchem. Díky tomu svítí dovnitř měkké rozptýlené světlo, které je ideální skoro pro všechny vystavované exponáty. A strohé betonové stěny uvnitř dávají vyniknout vystavovaným dílům současného evropského umění. Kunsthaus je ale zajímavý i večer, kdy se za skleněným panely rozsvítí světla, a celá budova rozzáří tlumeným světlem do noci. Dům umění získal řadu architektonických cen. Stejně zajímavá, ne-li zajímavější, je budova pojišťovny Interunfall, kterou tady vyprojektoval slavný francouzský architekt Jean Nouvel. A svérázný dům tu postavil také Hans Hollein. Všichni tři tvůrci získali Pritzkerovu cenu, která představuje v oboru architektury něco jako Nobelovu cenu.
Staré město se středověkým jádrem paradoxně snadno minete. Stojí trochu bokem, dál od pobřeží, na pahorku směrem do kopců. Je malebné a pěkně zrenovované. Když do něj vejdete středověkou branou, necháte hlučný a uspěchaný moderní svět za hradbami. Vystoupal jsem až na vrchol věže, které tu říkají Martinsturm. Nahoře má totiž okna kolem dokola. A je odsud další krásný výhled na Bregenz a Bodamské jezero. Věž se stala jedním ze symbolů města.